středa 24. února 2016

LAYOUT: Moje první třicítka

Když jsme si v lednu s Didi z Pretty Papers volaly a vzdychaly, tak jako každý měsíc, že bychom někdy chtěly slepit taky nějakou tu třicítku, brala jsem to jako ekvivalent větám: "Udělám si pořádek ve skříni.", Přestanu pít kafe" nebo "Zhubnu."  Jenže pak se Didi na chvíli odmlčela a z telefonu zaznělo: "Moje první třicítka, napiš to tam mně i Tobě na únor..." A když tohle řekne velitelka, tak se to plní. 

Tak jako zmiňovala ve svém příspěvku Didi, i já už za sebou vlastně jednu třicítku mám. A je to vtipné, protože je to vlastně můj úplně první nejprvnější scrpabookový počin vůbec. Vznikla na kurzu a já jsem měla samozřejmě potřebu vyzkoušet úplně všechno, co bylo k dispozici. Všechny raznicevyřezávací i embossovací šablony pro Big Shot, nalepit tam vše, co se nalepit dalo - kytičkyknoflíky

Dodnes tuhle třicítku ukazuji na svých kurzech (hlavně proto, že jsem doteď jinou neměla), to aby se ani ten, kdo začíná, nebál pustit do díla. A sama se jí v duchu trochu směju. Je ale docela zvláštní, že to bylo to jediné, co se mi dochovalo z mého ztraceného alba, protože jsem si jí ten večer neschovala do desek, jako obvykle, ale vzala si jí do kabelky... Že by osud?! :-)

A teď už k věci. Původně jsem měla v plánu udělat fotoreportáž z procesu tvorby, ale pak jsem se do toho - lidově řečeno - tak "zažrala", že jsem zjistila, že mám jednu fotku, a pak až výsledek.

Snažila jsem se to zachránit ještě obrázkem stránky s použitým materiálem, ale pak jsem to vzdala a doufám, že mi to odpustíte. I tak to byl pro mě, která slepila doposud maximálně přáníčko o velikosti A6, docela stres... :-)

Jak jste jistě poznali a jak jsem vám už napověděla ve svém pátečním PL příspěvku, je celá stránka vyrobená z kolekce Hello Winter od Echo Park. Fotka je z cesty na hory, kdy jsme zavítali na Orlík (který si stejně jako Blatnou budeme muset zopakovat i v létě). A tuhle naši fotku mám moc ráda. Ono obecně, takové ty vymrzlé fotografie z venku jsou pěkné - každý tam má ošlehané tváře, holky pěknou červenou barvičku... Tedy až na ty případy, kdy jste zmrzlí do modra a máte u nosu nudli... :-) 

Dále se můžete pokochat pohledem na detail svorky. Stále se snažím bojovat s tím, abych si nesyslila materiál a svorky v tom hrají hlavní roli. Takže šlo v podstatě o terapii šokem a na třicítku jsem vybrala tu největší, která v kolekci byla.

U Hello Winter musím ještě vyzdvihnout její písmenkovou abecedu. Font i barvy mi sedly, jen kdyby nebylo potřeba té čárky nad I, byla bych ještě spokojenější...


Hvězdičky na pozadí jsem udělala pomocí gessa a šablony. V lednu jsem prostě byla na vlně Mixed media a tohle je ještě její doznívání :-)

Navrch jsem přidala pár samolepek, chipboardů a taky flitrů. Na tmavě hnědém podkladu krásně svítí.


A tadááá... Ráda bych vás seznámila s mojí první "profesionální" třicítkou :-)

No a to je celý příběh. Díky Didi, že mě do toho namočila a motivovala mě, protože to bylo prima. A rozhodně to nebyl poslední papír, který jsem "ztřicítkovala"... Musím přiznat, že už mám další stránku za sebou - musela jsem rychle, protože jsem se bála, aby mě to nepřestalo bavit. A na svoje velké papíry už mám zase trochu jiný pohled - a samozřejmě taky záminku, proč si dokoupit jiné a další.

Tak krásný a třicítkový vám přeje

2 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Dee, tak teď tě asi pobavím. Začetla jsem se do příspěvku a pořád jsem dumala, co je myšleno tou třicítkou a víš kdy mi to došlo? ... až když jsem četla tuto větu: "na třicítku jsem vybrala tu největší, která v kolekci byla". :D

    OdpovědětVymazat