pondělí 30. listopadu 2015

Reportáž z kurzu minialbíčkování



Letí to jako voda a než jsem se dostala k reportáži z listopadového kurzu Minialbíčkování, je advent. I tak si ale nenechám ujít příležitost si zavzpomínat na nedělní odpoledne, které jsem strávila v kruhu scrapbookových nadšeňkyň, kterým jsem - stejně jako v Liberci - ukázala, jak si doma vyrobit parádní minialbum. A to se myslím před Vánoci opravdu hodí.


Na pražských Vinohradech v Atelier K1 už jsme jako doma. Atmosféra je tu úžasná a na kurzy je tohle místo jako dělané - má vlastní šatnu, kuchyňku, spoustu místa na tvoření a všude kolem štětce, lepidla, vodovky, papíry, košíky, drátky, kleštičky, šídla, špendlíky, mozaiky, keramika...no, prostě výtvarná dílna jak má být. 

Navíc Monča připravila famózní muffiny a došlo i na svařák, prostě takové já mám skvělé kurzistky. Skoro už bych spíš měla říct kamarádky. Takže o parádní atmosféru a živiny bylo postaráno.




Tentokrát jsme zkrátily teorii na minimum, protože práce jsme před sebou měly dost a dost. A stejně nám čas skoro nestačil. Že takové minialbíčko s fotkami, ručně vyrobené, je parádní dárek k jakékoliv příležitosti, bylo všem jasné a bylo vidět, i podle připravených fotek, že každá z holek už přesně ví, komu a k čemu albíčko bude.



Nejprve jsme vyráběly desky alba, a pak už došlo na kreativitu - holky se vrhly na papíry a rozmýšlely, vybíraly a kombinovaly tak, aby se jim album pěkně hodilo k dané příležitosti a aby barvičky pěkně ladily.



Řezačky i oboustranka byly v permanenci. A holky lepily a kontrolovaly čas a zase lepily. Poté, co byl základ hotov a polepen, daly jsme se do výroby interaktivních prvků.



Naučily jsme se, jak na vodopád na fotky a harmoniku se záložkami. Díky těmto prvkům v albu bude opravdu dostatek místa na všechno. A kdo stále neměl dost, zkusil si vyrobit ještě kapsičku s vytahovací visačkou.



A bylo vlastně hotovo. Na fotky sice nedošlo, ale holky mi musely slíbit, že albíčka nenechají doma ladem, naplní je a ukážou je světu. Takže se máme na co těšit!



Albíčkový kurz byl výživný a našlapaný od začátku do konce. A skvělý, hlavně díky holkám. Navíc tu máme další rekord, protože (doufám, že se nepletu) Romanka za námi dorazila až z Vysočiny. Neuvěřitelné, a moc si toho vážím!



Teď si od albíček dáme pauzu, ale moc ráda Vás potkám na kurzu výroby vánočních přáníček, jak jinak, než na Vinohradech. Více informací najdete tady.

Těším se na Vás!

1 komentář:

  1. nádhera, děvčata, dobrá nálada a úžasná atmosféra je vidět i z fotek a výrobky úúúúžasné :)

    OdpovědětSmazat