sobota 19. listopadu 2016

10 mýtů o scrapbookingu: #5 Scrapbooking je těžký


Pokud myslíte scrapové album, tak ano, to moje má skoro 5 kg. Moje zásoba papírů by myslím vyhnala ručičku váhy až tam, kde bych za ni v leckterém sběrném dvoře dostala parádní peníze. Jestli ale myslíte "těžký" ve smyslu "obtížný", pak vězte, že na scrapbooking se jako na každou činnost dá uplatnit jednoduchá poučka - "trénink dělá mistra". Pojďme se tedy na zboření pátého mýtu podívat podrobněji.

Začneme tedy od začátku a povíme si jak je to s trénováním. Žádný učený totiž z nebe nespadl, jak říká další krásné české pořekadlo. A jak nejlépe Vám to jinak ukázat, než na svém vlastním příkladu. Prohledala jsem svůj archiv a našla pro Vás svoje úplně první přáníčko. Bylo pro babičku, byl srpen 2012 a já měla prázdniny po státnicích.

Další rok jsem sama doma téměř nescrapovala, protože jsem začala chodit do práce a pokračovala v doktorském studiu, ale navštívila jsem dva kurzy a stále víc času trávila na internetu prohlížením nejrůznějších webů a videí. Tohle je přáníčko, které vzniklo na kurzu v lednu 2013. Poprvé jsem si vyzkoušela razítka.



Léto 2013 jsem strávila po nejrůznějších sportovních kempech a vždycky se našel někdo, kdo tam slavil narozeniny. A já se samozřejmě ochotně nabídla, že vyrobím přáníčko. Razítka jsem tiskla z počítače, byla jsem bez řezačky, měla jsem jednu sadu papírů a pár stužek. V mém počítači se ale mezi fotkami poprvé objevila složka "Kreativity" a já jsem si pořídila dvě sady fix Spectrum Noir (pekelně drahé). Bylo jasné, že vztah s papírem začíná být vážný... :-)






Jo a v září jsem si koupila Big Shot...



Nikdy by to ale nenabralo tak obří rozměry, kdybych vážně neonemocněla. Moje zdraví vystavilo stopku všemu, čím jsem doposud žila, a já najednou seděla v nemocničním pokoji a přemýšlela, jak se nezbláznit. Vyhlídky byly všelijaké a já především potřebovala zabavit mozek, aby nevymýšlel blbosti. Scrapbooking mi doslova zachránil život a sestřičky, které chodily moje pokusy sledovat, byly i mými prvními zákaznicemi.



V nemocnici jsem byla i na Vánoce, a tak jsem pohlednice prostě musela vyrobit. Přáníčko s tučňáčkem je dodnes jedno z mých nejoblíbenějších... :-)

A někde tady jsem si založila svůj první blog a dál jste moje kroky už mohly sledovat on-line. Můj styl se změnil, a mění se neustále - někdy vintage, jindy clean&simple, ráda se vracím i k roztomilým a barevným projektům. Jako svoje nejoblíbenější přáníčko bych ale asi vybrala tohle:

A aby holky od Project Lifu nepřišly zkrátka, dohledala jsem i úplně první PL stránku. Ta vznikla po propuštění z nemocnice, kde jsem celou dobu studovala, co je k takovému PL potřeba a po návratu domů, z celého nadšení, jsem opravdu začala... A Honza mi koupil foťák (máme ho dodnes)! :-) Povšiměte si také designu kapsy - začátečnický omyl, který už jsem nikdy víc nezopakovala :-)

Takže trénujte a kdybyste někdy propadaly blbé náladě, zvláště při brouzdání po nejrůznějších scrapbookových stránkách, nesrovnávejte se s tím, co vidíte. Inspirujte se! Protože to jsou to ženy, které vytvořily miliony přáníček, tvoří denně, nejspíš je scrapbooking živí a mají k tomu (aspoň ty v USA) vlastní profeionální tým (od manažerky, po fotografku, až po uklízečku a chůvu). Zkuste si to představit naopak. Myslíte, že by tyto dámy, pokud byste je zítra vzala s sebou do práce, zvládly vaše denní úkoly okamžitě stejně tak dobře, jako vy, která tam chodíte každý den, cca 200x v roce? Odpověď na tuto otázku znáte stejně dobře jako já.... :-)

Dívejte se na tuhle "sklenici" jako na poloplnou, protože naopak je tu určitě řada lidí, kteří se mají z tvoření ještě větší strach, než vy. Tak překročte svůj stín a začněte! Motivujte ostatní, kteří ještě nenašli dostatek sil, odhodlání, financí či prostoru. Motivujte je pro začátek třeba svou pílí a nadšením. Pro tyto lidi pak budete právě inspirací, nebo minimálně parťákem do začátků.

Garantuji vám také, že je tu valná většina lidí, kteří o scrapbookingu nevědí ale zhola nic a Vaše rukodělné výrobky ocení, bez ohledu na to, jak moc přísný metr na ně máte Vy osobně. Budete pro ně scrapbooková bohyně, protože nikdo z nich by něco takového prostě nikdy nedokázal.

A pokud nezabere ani to, napište Ježíškovi o některou z následujících knih:
P.S.: A nezapomeňte - vaše hobby, vaše pravidla! Protože dá se vůbec míra umění posoudit?!

3 komentáře: