neděle 9. října 2016

Moje osobní papírové narozeniny



Samozřejmě nevím, jak to máte s dárky vy, ale já tak, že čím jsem starší, tím častěji si ty nejlepší dárky k narozeninám pořídím sama :-) Ne že by nebylo lehké mě obdarovat, jako každé ženě mi udělá radost v podstatě cokoliv hezkého, voňavého, dobrého nebo prostě diamant a perly, když gratulantovi opravdu dojde fantazie ;-) Ale vážně, protože jsme na blogu plném scrapu, i letos jsem se na své výročí narození rozšoupla a udělala si nefalšovanou radost, kterou pochopíte jen vy, se stejnou zálibou (úchylkou?) v papíru. Takže jdu se vám prostě prachsprostě pochlubit! :-)


Poznámkové bločky tak krásně zabalené, že je nejspíš nikdy nerozbalím, a jestli ano, tak na ně nikdy nebudu psát... :-)


Nádherné deníky v luxusních deskách budou to pravé na porady, myšlenky, nápady... Ale nejspíš do nich nikdy nic nenapíšu, protože jsou přece tak krásné a já bych je mohla zkazit... :-)


Další post-ity. Tady cítím šanci, že bych je opravdu mohla používat. I když zeptejte se mě za půl roku. Nicméně ladily k předchozí položce, tudíž jsem je tam nemohla nechat... :-)



A nakonec nekonečná zásoba washi. Co jiného bych totiž posílala dál na Scrapbazárku?! Tak zhruba za rok na ně číhejte... :-)

Jenže když musíš, tak prostě musíš. Ze všech těch věcí mám takovou radost, že myslím, že by to musel být opravdu ale hóóódně velký diamant, který by tenhle balíček papírových nesmyslů překonal. A doufám, že mě nikdo neviděl, když jsem se s nimi mazlila a zas a znova jim vybírala místo v poličkách...

Takže hlavně doufám, že jsem tu takzvaně "mezi svými" a vy už mi teď do komentářů píšete, že jste na tom úplně stejně a taky doma máte skříňku plnou bločků, do kterých prostě NIKDY PSÁT NEBUDETE! :-)

S láskou,

5 komentářů:

  1. ehm, fakt to chces slyset? :D ty washi pasky jsou ale TOP!

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, mám to tak a to od dětství. Někdy těsně po revoluci mi známí přivezli ze "Švýcar" sadu s My little Pony, krásnou, růžovou záležitost. Bloček, tužky, pravítko, gumy... Nikdy jsem si do bločku nic nenapsala, tužku nepoužila a gumu bych nejradši snědla jak voněla... No a pak, pak jsem si vzala sadu do školy na chlubení a někdo mi jí ukradl z aktovky :-( ponaučení, že bych měla věci používat, že nejsou ke koukání mi to nepřineslo. Dodnes mám z "teenage" let schované krásné dopisní sady, nerozbalené :-) nejsi v tom sama Dianko!

    OdpovědětVymazat
  3. ;-) Jak jinak? Ale má zásoba wash pásek na bazárku neskončí, páč se hroooozně moc líbí Tilince!

    OdpovědětVymazat
  4. Smála jsem se tak moc, že jsem to musela partnerovi přečíst nahlas. :-)
    Naprosto rozumím, prostě ze života. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Martinovi jsem koupila v roce 2013 kalendář s Černými historkami a do dneška do nich nenapsal ani čárku ☺️😃 já ho docela chápu a tebe taky ✌️

    OdpovědětVymazat