SCRAPSTŘENO #1 s hostitelkou Janou Bennett

Každý, kdo žije v civilizované společnosti (a nemusí mít ani televizi), už někdy slyšel o pořadu Prostřeno. O pořadu, kam se lidé, kteří neumí vařit, hlásí, aby to předvedli čtyřem dalším lidem, kteří neumí vařit, a podotýkám úplně cizím lidem, se kterými se pak po zbytek pořadu dohadují, jestli dělali polívku z kostky nebo ne. Smutné je, že myšlenka toho pořadu vlastně vůbec není hloupá. Naopak! Pokud se sejdete u dobrého jídla a pití s lidmi, které máte rádi, povýšíte rázem tento televizní odpad na dokonalé odpoledne, kde se na konci neboduje a kde každý odchází jako vítěz.

Popravdě, už si ani přesně nepamatuji, kdy se "naše čtyřka" dala dohromady, ale pamatuji si naprosto přesně, kdy vznikla myšlenka uskutečnit scrapbookové Prostřeno = Scrapstřeno.  Bylo to při návratu z workshopu Paige Evans, kdesi na dálnici za ukrutného lijáku. A trvalo to ještě půl roku, než jsme zvládly najít vhodný víkend, kdy nikdo neměl angínu ani kurz a uspořádaly první díl.

Naše historicky první Scrapstřeno hostila Jana Bennett a vy se dnes můžete podívat na exkluzivní reportáž o tom, čím nás nakrmila, co nám připravila za zábavu, ale taky, jak jsme si "pošmejdily" po Bennettovic bytě a odhalily Janči pracovnu. A protože chceme Prostřenu vytvořit opravdu pořádnou konkurenci, tak nezůstaneme jen u fotoreportáže, ale natočily jsme i video... :-)

Janča nás čekala jednu březnovou sobotu ve svém domečku (respektive vrchním patře domečku) na Ruzyni. Ruzyni mám odjakživa spojenou jen s letištěm, takže mě velmi překvapilo, že kromě přistávacích ranvejí taky existuje Ruzyně, ve které bydlí lidé a v krásných vilách a je to oblast naprosto klidná. Autobusem z Petřin, kde jsme měly sraz s Mončou a Míšou, jsme se propletly uličkami pod letohrádkem Hvězda a já jsem málem nemohla zavřít pusu údivem, jak je to tu na druhém konci města pěkné. A to, podotýkám, bylo pěkně hnusně!

Kde bydlí Jane jsme už tak nějak tušily právě od zmíněného výletu za Paige a tak nás naše drobná blonďatá přítelkyně uvítala kolem 11.hodiny u vrátek. Jamie (její manžel a hrdina, kterého určitě znáte z jejího PL) byl vyslán s dětmi na Zličín a my tak měly minimálně dvě hodinky na dámskou jízdu. A my jsme hned po příchodu vytáhly dárky na přivítanou. Vzhledem k tomu, že s Míšou jsme květinoví negramoti, zeleň obstarala Monča, Míša přidala přáníčko a já keramické zajíčky, o které se později strhla bitva mezi Albim a Amálkou. Jako bezdětná totiž netuším, že když máte děti, musí zásadně dostávat stejné barvy, aby jeden neměl pocit, že dostává něco lepšího. Ano, již jsem poučena :-)

Už bylo po jedenácté, takže jsme si rovnou nalily čistého vína. A to doslova. Jani pro nás připravila skvělý "starter" v podobě jednohubek z italské kuchyně a bílé víno se k nim bezvadně hodilo. Navíc bylo podáváno ve skleničkách po babičce, kterým sice Jamie z půlky smyl ruční malování insertací do myčky, nicméně, i tak jsme byly poctěny.

Dlouho jsme ale u stolu nevydržely a byly zvědavé na další místnosti v bytě. V každé jsme musely něco obdivovat - v kuchyni skvělý kuchyňský ostrůvek, v obýváku spoustu světla, rodinné fotky a mě osobně uchvátil výhled na Hvězdu. V dětském pokojíčku měla nejvíc dotazů Monča, ale i my bezdětné, jsme si uměly představit, jak krásně se Bertíkovi a Amálce v jejich království bydlí. V ložnici jsme se u šatní skříně dozvěděly, že větší manekýn u Bennettů je Jamie. No a na koupelně a záchodu nás nic nepřekvapilo...naštěstí... :-)

Naopak překvapením byla Janči pracovna - pokoj pro hosty. Kdybyste viděly její mini-pracovní prostor, nikdy byste nevěřily, že zhruba na 1,5 m2 mohou vznikat její maxikreativní dílka. Shrnula bych to slovy, že styl clean & simple je pro Jane v podstatě nutností, protože takový materiál na mixed media by prostě neměla kam dát! :-) A já si poprvé nemohla postěžovat, že nemám vlastní pracovnu... :-)

A pak už se opravdu začalo prostírat. Janča pro nás připravila pokračování na bázi italské kuchyně, co jiného než domácí pizzu. Ale vynikající a v mnoha variantách od salámové, přes šunkovou až po sýrovou. Byla jsem poučena, co je to sugo, a i to si naše hostitelka vyráběla sama. Skvělou chuť pizzy vyvážil svěží salát s kozím sýrem a mangovým chutney. Už v tu chvíli jsem náš nápad milovala, protože minimálně o salát bude obohacen náš jídelníček, a to tu vlastně taky jde. Zkusit něco, co neznáte a co byste si možná nikdy sami od sebe nedali... ;-)

Ještě před dezertem, přesně jako v Prostřeno, na nás Janča vytáhla zábavu. Postavila před nás krabici svého vyřazeného scrapového materiálu připraveného pro Scrapbazárek. A s tímto omezeným materiálem jsme měly během 15 minut vytvořit přáníčko. Tohle teda byla výzva! Zatímco Jani připravovala kávu, my jsme se pokusily něco lepit a vzpomínaly při tom na svoje začátky a jaké to bylo, když měl člověk jednu sadu papírů a dvě raznice a místo řezačky nůžky. Inu, složité to bylo... :-) Jediný, kdo splnil časový limit, byla Míša s Mončou hned v závěsu... a já jsem louda, tak ještě že nepiju kávu, protože by mi určitě vystydla.

Každopádně, to, co dostaly v hrníčku holky snad ani nebyla káva, protože voněla tak krásně karamelově, že jsem měla chuť karamelově si říct o svůj vlastní šálek. Ale co vám budu povídat o kávě, to nejlepší na kávě byl dezert. Cheesecake tak čokoládový, že jsem musela držet celý další týden dietu, a tak opilý, že jsem se celý další týden bála řídit.. :-) Prostě dobrota a skvělá tečka na závěr.

A závěr, ten jsme teda protahovaly a vůbec se nám domů nechtělo. Zatímco holky dopíjeli svou výtečnou kávu, Di se propadla hře s Albim, která spočívala ve výměně plastových psích postaviček mezi dvěma týmy. Co vám budeme povídat, bavilo nás to oba... :-) :-) Byl už ale opravdu čas udělat společnou fotografii na rozloučenou, za kterou děkujeme Jamiemu, a pak se s plnými žaludky pokusit doběhnout autobus.

První Scrapstřeno máme za sebou, ale to druhé se kvapem blíží (nejen proto, že sepsat tento článek a sestříhat video mi trvalo zhruba další měsíc)! Tak zůstaňte naladěni!

A tady je sestřih toho nejlepšího a samozřejmě na konci celé Janči menu, které pro nás připravila.

Scrapu (a vaření) zdar!